Zajistit kvalitu a bezpečí v oblasti péče o duševní zdraví pro občany. To znamená uzákonit závazná pravidla pro to, jaké musí mít psychologové*žky a psychoterapeuti*ky vzdělání, jakými způsoby mohou pracovat s klienty a jakými etickými předpisy se musí řídit.

Psychologie a psychoterapie jsou nadresortní profese – to znamená, že jsou vykonávány v mnoha různých prostředích – ve zdravotnictví, školství, sociálních službách, vězeňství, i v soukromé sféře. Psychoterapeuti a psychologové pracují jako zaměstnanci s pracovní smlouvou, na různé dohody, jako podnikatelé živnostníci či prostřednictvím obchodních firem. V těchto různých rolích se na ně vztahují různé zákony a nařízení, na některé z nich se nevztahují žádná pravidla, situace je nepřehledná a chaotická jak pro klienty, tak pro samotné profesionály. Je nutné situaci vyřešit komplexně a jasně jedním zákonem.

Cílem zákona je, aby profese psychologa*žky a psychoterapeuta*ky byly tzv. „svobodným povoláním“ – tedy aby podobně jako třeba lékaři či advokáti museli psychoterapeuti*ky/psychologové*žky být členy komory, která je zodpovědná za kvalitu jejich práce, dohlíží na jejich vzdělání a má nástroje, jak onu kvalitu kontrolovat a vymáhat.